Canisterapeuti představili veřejnosti svou práci

Přednášky se zúčastnili tři členové Canisterapeutického centra Zlín se svými čtyřnohými pomocníky. Příchozím nastínili život terapeutického psa, jejich práci, ale také stinné stránky těchto aktivit. „Psi se mohou canisterapii věnovat dvě hodiny týdně. Ono se to možná nezdá, ale psa to vyčerpává a v pozdějším věku jsou opravdu vyřízení,“ přiblížil Jan Fagoš, jenž pracuje s čtyřletou fenkou dlouhosrsté kolie Flórou.

Dříve, než pes začne s terapií, musí projít sérií zkoušek, které prověří připravenost psa na stresové situace a jeho reakce. „Zkoušky se konají co dva roky, protože během té doby může pejsek nasbírat špatné zkušenosti, může začít být bolavý a tak dále. Na těchto testech se zkouší jeho agresivita. Například se jedná o situaci, kdy se několik lidí začne hádat, pošťuchovat se, přetahovat se o berli, nebo proti němu najednou vystřelí deštník. Pes se může leknout, ale nesmí zaútočit,“ upřesnila další z členů centra Radka Růžičková s dvouletým českým strakatým psem Belou.

Canisterapie je zajímavá metoda především tím, jak pacient reaguje na živého tvora. „Pejsek svou teplotou rozehřívá pacienta. Většinou jsou to děti ochrnuté nebo s mozkovou obrnou, nebo se spazmy, které se tím teplem roztahují, svaly jsou volnější, hybnější,“ doplnila Růžičková, jenž se se svým psem Belou zabývá pohybovou terapií. „Klienti psa kartáčují, šijí na něj šatičky. Často kvůli svému postižení chodí jen s rukama skrčenými u sebe, ale ten pejsek je nutí se o něj starat, šahat na něj, házejí mu balonky a podobně,“ vypočetla.

Fena Flóra se svým pánem provádí canisterapii se seniory. „Procvičují si paměť tím, že nám řekne, jak se pejsek jmenuje a co všechno umí. Další částí je terapie, při které rozhýbávají končetiny. Musejí například ohnout ruku, aby si mohli psa pohladit, dát mu piškot, už tohle cvičení je motivuje, aby s rukou shýbali, naklonili se,“ představil svou terapii Fagoš.

Přednášky se zúčastnila také garantka canisterapie kynologického klubu Siberie ve Frenštátě pod Radhoštěm Jana Mynářová. „Po složení zkoušek jsme hledali místo, kde bychom mohli působit a oslovili jsme Domov pro seniory Hortenzie, protože jsme vyhodnotili, že ti naši pejsci jsou spíše pro práci se staršími lidmi. Pan ředitel Šula o to měl velký zájem a od té doby ta spolupráce funguje skvěle,“ popsala Mynářová.
Léčebných terapií se zvířaty je několik. Mimo canisterapie se psy, je poměrně známá také hiporehabilitace s koňmi nebo felinoterapie za pomocí koček.

Zdroj: Novojičínský deník