Patnáctiletá dívka učí psí páníčky trpělivosti

Před třemi lety se Tereza Szturcová naplno pustila do výcviku svých čtyřnohých miláčků a od té chvíli této zálibě naplno propadla.

„Psy jsem měla ráda odmalička, proto mě agility chytlo hned ve chvíli, kdy jsem se s ním poprvé seznámila. Založili jsme vlastní klub, říkáme si Agispeed tým a scházíme se na cvičáku v Dubině,“ říká Tereza Szturcová.

Klub má v současnosti přibližně dvacet členů, kteří se setkávají na společných trénincích dvakrát až třikrát týdně. „Samozřejmě je to hodně závislé na počasí. Například momentálně bojujeme s tím, že se cvičák zalil vodou a my nemáme kam chodit. V zimě to řešíme tak, že jezdíme trénovat například do koňské haly v Olšinách ve Starém Městě,“ vysvětluje milovnice agility.

Pes se musí bavit

Přes své mládí je již Tereza natolik zkušenou cvičitelkou, že si troufá zaučovat i začátečníky. „Když přijde někdo nový, tak mu ukážu jak při výcviku postupovat a dám mu nějaké rady,“ říká patnáctiletá „trenérka“.

A na co začátečníky upozorňuje? „Člověk by měl být při výcviku trpělivý. Neměl by mít hned na pejska velké nároky. Za podařené kousky by měl svého psa odměnit, naopak když se něco nepovede, rozhodně by ho neměl trestat,“ upozorňuje dívka.

Sama má doma dvojici mazlíčků, se kterými chodí cvičit. Čerstvým přírůstkem do psí rodiny se nedávno stala fenka pyrenejského ovčáka. „Má výbornou povahu, je pracovitá, rychlá a mrštná. Skvěle se s ní pracuje a učení triků je zábava pro nás obě,“ pochvaluje si poslední výběr Tereza Szturcová, která před časem složila výcvikové zkoušky a pokročila do skupiny A2, která už shromažďuje zkušenější trenéry agility.

Skládání zkoušek a účast na soutěži je podle Szturcové ale až druhořadé. „Nejdůležitější pro mě je, když vidím, že se baví můj pes. Člověk má pak pocit zadostiučinění,“ dodala závěrem uvědomělá slečna.